|
Předseda vlády České republiky Petr NEČAS V Praze dne 27. prosince 2011 Č.j. 18468/11-OSV Vážený pane předsedo, odpovídám na Váš dopis ve věci údajného skrytého zvýšení hygienických limitů hluku v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen „nařízení vlády č. 272/2011 Sb."), které nabylo účinnosti dnem 1. listopadu 2011, a nově zavedeného jediného pravidla na vyšší rozhodovací úrovni a dále nemožnosti připravit relevantní podklady pro efektivní kontrolu dodržování hygienických limitů zejména u hluku z leteckého provozu. Úvodem poznamenávám, že v rámci meziresortního připomínkového řízení nebyly k návrhu současně platného nařízení vlády uplatněny žádné zásadní ani doporučující připomínky k předmětné problematice. Návrh nařízení vlády byl následně schválen Legislativní radou vlády po provedených požadovaných úpravách, které se též netýkaly dané problematiky. Na základě podkladů, které jsem si vyžádal z Ministerstva zdravotnictví, Vám sděluji následující. K rozhodovacímu pravidlu s horním rozhodovacím limitem upraveném § 20 odst. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb.: Měření hodnoty libovolné veličiny je vždy zatíženo určitou nejistotou, proto se musí tato nejistota brát v úvahu při rozhodování, zda výsledek měření splňuje stanovený limit (např. hygienický limit hluku), tedy zda dochází k naplnění protiprávního stavu nebo nikoliv. Aby mohlo být objektivně a správně rozhodnuto, zda jde o protiprávní stav, musí se vycházet z hodnot, kdy je zaručeno, že limitní hodnota bude prokazatelně překročena. Jde o standardní postup při hodnocení měření a zjišťování shody vycházející ze statistických zákonitostí a elementární logiky. Krajské hygienické stanice při kontrole provozu zdrojů hluku a řešení stížností občanů na hluk, t.j. při řízeních „z moci úřední", rozhodují na úrovni tzv. horního rozhodovacího limitu (naměřená hodnota hluku s odečtenou nejistotou) již od roku 2001. V době platnosti nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, se používal postup se dvěma rozhodovacími limity, neboť právní interpretace v roce 2006 stanovila, že při rozhodování „z moci úřední", tedy v rámci státního dozoru (např. řešení stížností), se použije horní rozhodovací limit (nejistota se od naměřené hodnoty odečítá, stejně jako od roku 2001), kdy stát musí protiprávní stav deklarovat na základě zjištěného prokazatelného překročení. V řízení návrhovém (např. při kolaudaci) se naopak používal dolní rozhodovací limit (nejistota se přičítala) a investor musel doložit prokazatelné dodržení. Docházelo tak k absurdní situaci, kdy tentýž výsledek měření se hodnotil z hlediska dopadu na zdraví různě podle toho, o jaké řízení šlo. Docházelo tím k tomu, že tatáž naměřená hodnota toutéž akreditovanou laboratoří byla v případě stěžovatele považována za vyhovující (při odečtení nejistoty), tedy zdraví nemůže být ohroženo, ale nevyhovující z hlediska investora (při přičtení nejistoty), tedy zdraví může být ohroženo. Z důvodu odstranění logických rozporů se v novém nařízení vlády č. 272/2011 Sb. jednoznačně definuje rozhodovací pravidlo používající jediný, a to horní rozhodovací limit. Podle všech dosud dostupných metod hodnocení zdravotních rizik expozice hluku z dopravy je zvýšení zdravotních rizik v rozmezí 0-2 dB (horní rozhodovací limit, kdy nejistota se odečte od naměřené hodnoty) zcela zanedbatelné a není ani subjektivně postižitelné. Rozhodování na horní rozhodovací hladině tedy neznamená žádné ohrožení zdraví exponovaných osob. Nová úprava tak odstraňuje nejednoznačný přístup k hodnocení výsledků z hlediska ochrany zdraví, přičemž úroveň kontroly míry ochrany zdraví (např. řešení stížností a prokazování protiprávních stavů) prostřednictvím krajských hygienických stanic se oproti minulé úpravě nemění. K charakteristickému letovému dni: K této problematice je třeba uvést, že charakteristický letový den (dále jen „CHLD") byl užíván od doby platnosti nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pojem CHLD byl následně uveden (vysvětlen) v metodickém návodu hlavního hygienika č.j. OVZ-32.0-19.2.2007/6306 ze dne 19. února 2007 (dále jen „metodický návod"), kde se CHLD definuje počtem vzletů a přistání za 24 hod., tj. průměrná denní hodnota celkového počtu vzletů a přistání od 1. května do 31. října kalendářního roku. Dále byl ve výše uvedeném nařízení vlády snížen hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro měření a hodnocení hluku z leteckého provozu z LAeq,T = 65/55 dB (denní doba/noční doba) na LAeq,T = 60/50 dB (denní doba/noční doba), čímž došlo ke zpřísnění hygienického limitu z leteckého provozu o 5 dB. Z důvodů požadavku reprezentativnosti posouzení zdravotních rizik dlouhodobé expozice hlukem pracovní skupina EU zřízená v souladu s aktivitami souvisejícími se Zelenou knihou EU „Future Noise Policy" z roku 1996 doporučila dlouhodobé průměrování a jako směrnou hodnotu určila reprezentativní kalendářní rok, přičemž národní přístupy členských zemí k posuzování hluku z leteckého provozu jsou velmi rozdílné. Jako rozhodný časový interval pro hodnocení hluku z leteckého provozu používají např. v Rakousku a Německu 6 měsíců, stejně jako je tomu v České republice, v Dánsku 3 měsíce s největším provozem a v Itálii celkově 21 dní, tedy 3 týdny, přičemž každý jednotlivý týden je vždy brán jako nejzatíženější týden v období říjen-leden, únor-květen, červen-září. Z rozsáhlých světových epidemiologických studií vyplývá, že míra možných negativních účinků hluku na zdraví exponovaných osob je dána celkovou akustickou energií, kterou jsou tyto osoby exponovány prakticky po celou dobu svého života, což je podle evropské studie „HYENA" minimálně 10 až 15 let života. V tomto smyslu krátkodobé expozice (pokud se nejedná o impulsní hluk) zdraví neohrozí. Z výše uvedeného vyplývá, že v nařízení vlády č. 272/2011 Sb. nedochází k žádné změně, která se týká stanovení charakteristického letového dne oproti nařízení vlády č. 148/2006 Sb. účinného od l. června 2006 do 31. října 2011. Vážený pane předsedo, dovoluji si Vás požádat, abyste s obsahem mé odpovědi seznámil ostatní spolupodepsané představitele občanských sdružení, za což Vám předem děkuji. S úctou Petr Nečas |
